Stegosauři patří ke známým zástupcům světa dinosaurů, a to zejména pro svůj charakteristický vzhled. Byl stegosaurus jen neškodný býložravec?
Záhadné kostěné štíty
Stegosaurus je rod dinosaurů žijících v období pozdní jury na území Severní Ameriky. Podle posledních důkazů nicméně žil i na území Skotska. Vědcům se zatím nepodařilo přesně zjistit, který druh se v této lokalitě vyskytoval.
Dominantním znakem jsou kostěné výběžky pokrývající hřbet a ocas. Ty mu také dali název, jež bychom mohli volně přeložit jako „střechovitý“ či „zastřešený“ ještěr“. K čemu sloužily, tím si nejsou paleontologové úplně jisti.
Jedna z teorií předpokládá, že to byla hlavně termoregulace. Tuto tezi však další vyvracejí a přiklánějí se k názoru, že to byly prostředky vnitrodruhové či mezidruhové signalizace. Hovořilo se i o tom, že štíty mohly sloužit k obraně.
Tito dinosauři vynikali pozoruhodnou velikostí. Mohli dosáhnout délky až 9 metrů. Přes impozantní rozměry příliš strachu nevyvolávali, neboť stegosauři byli býložraví. Skupina tyreoforů, do které tento rod patří, se patrně nejčastěji živila kapradinami.
Obří ještěr s malým mozkem
Teprve rok 2014 však přinesl důkaz o tom, že stegosaurus se uměl velmi aktivně bránit, rozhodně tak nebyl přes svůj způsob života neškodnou „ještěrkou“. Nález z doby před 150 miliony lety doložil příklad násilného konfliktu mezi stegosaurem a alosaurem.
V poměru vůči tělu se stegosaurus vyznačoval poměrně malým mozkem. O nízké inteligenci to však nesvědčí, vůči způsobu života byla zcela odpovídající. Mýtus o tzv. druhém mozku, který se měl nacházet v oblasti křížové páteře, moderní věda úspěšně vyvrátila.
Zatím nejkomplexnější představu o stegosaurech dala moderní vědě kostra, kterou paleontologové pojmenovali Sophie. Nález je kompletní z 85 %. Šlo o mladého dospělého jedince, pohlaví však vědci nejsou schopni určit, jméno tak bylo vybráno na počest dcery jednoho z donátorů, který umožnil zakoupení exempláře do britského muzea.
