Na úsvitu své vlády sdíleli dinosauři svět s dalšími zvláštními tvory, jako byl například plaz známý jako saurosuchus. Byl to jakýsi vzdálený bratranec dinosaurů patřící rovněž mezi archosaury, byl však blíže příbuzný s krokodýlovitými zástupci této skupiny, než s těmi ptačími, kam patří také dinosauři. Původně byl kvůli své stavbě, tvaru lebky a zubů považován za vrcholového predátora. Nedávná studie však však prokázala, že jeho čelisti, které byly podobně silné jako u dravého dinosaura alosaura, měly slabší stisk než zmíněný pozdější jurský masožravec.
Saurosuchus ("ještěří krokodýl") žil na území dnešní Argentiny v obodbí triasu před 231 až 225 miliony let. Jeho název odkazuje na vzheld tohoto plaza, který s v sobě kombinoval ještěří a krokodýlí prvky. Dosahoval délky kolem 5,5 metru a hmotnosti 250 kilogramů a patřil tak mezi jedny z největší zástupců své skupiny.
Saurosuchův stisk čelistí byl ve srovnání s dinosaury, kteří ho časem nahradili, překvapivě slabý, srovnatelný s dnešním indickým krokodýlem gaviálem. Ten má velice úzkou tlamu uzpůsobenou k lovu ryb. Přesto se však stále jednalo o nebezpečné zvíře, kterému bylo lepší se vyhnout. Kvůli stavbě čelistí a křehké lebce to byl vybíravý jedlík a mohl si tak pochutnávat jen na měkkých částech své kořisti a její kosti a další pevnější zbytky nakonec přenechal mrchožroutům. Tato nucená vybíravost a úzká specializace se pravdpodobně stala saurosuchovi osudnou, což pomohlo pevněji stavěným dinosaurům schopným zpracovat větší část kořisti na jejich cestě k ovlánutí celé planety.
Zdroj obrázku: wikipedia.org
