Různé filmy a pohádky často vykreslují neptačí dinosaury, tedy všechny dinosaury kromě ptáků, jako monstra s děsivým řevem. Skutečnost však může být pro některé trochu zklamáním. Přestože je zvuková komunikace dinosaurů pořád ještě z větší části zahalena rouškou tajemství, podle současných poznatků se jejich zvuky podobaly těm, které vydávají jejich dnešní nejbližší příbuzní - ptáci a krokodýli. Tato zjištění dále potvrzuje i nedávný nález části dýchacího ústrojí, přesněji hrtanu čtyřnohého býložravého dinosaura pinacosaura, který pařil mezi opancéřované ankylosaury.
Pinacosaurus, jehož jméno znamená "prkenný ještěr", podle obdélníkových šupin pokrývajících jeho hlavu, žil na území dnešního Mongolska a Číny před 86 až 71 milony let a dosahoval délky kolem 5 metrů a hmotnosti 2 tun. Tělo měl pokryté pevným kostěným pancířem a jeho ocas byl zakončený kostěnou palicí. Tento dinosaurus je v současnosti znám pouze z kosterních pozůstatků mláďat, dospělý jedinec teprve čeká na své objevení.
Nález hrtanu pinacosaura je vskutku unikátní, jelikož zkameněliny měkkých tkání a orgánů jsou velmi vzácné. Tyto tělní části se většinou rychle rozloží nebo je sežerou dravci. Zároveń se jedná o nejstraší známý nález tohoto druhu. Ve zvířecí říši má hrtan tři hlavní funkce: ochranu dýchacích cest, úpravu dýchání a zvukovou komunikaci. U člověka a savců se v hrtanu nacházejí hlasivkové vazy, jejichž kmitáním vzniká hlas. U ptáků se nachází podobné zvukové ústrojí zvané syrinx, kterému se hrtan pinacosaura velmi nápadně podobal a pomáhá tak vědcům pochopit, jak se tyto orgány dále vyvíjely do podoby, kterou známe u dnešních plazů a ptáků. Pinacosaurovi tak zřejmě zvuková komunikace mohla sloužit k vydávání hlasitých zvuků, které se podobaly zvukům velkých ptáků, během námluv, péče o mláďata nebo při obraně územi či útoku dravce.
Zdroj obrázku: J Yoshida et al, 2023, Communications Biology
