Drápy dinosaurů měly nespočet využití. Například velký trn na palci přední končetiny býložavého iguanodona zřejmě sloužil k obraně před predádory, srpovitě zahnuté drápy na nohou velociraptora a jeho příbuzných zase k přichycení se na kořisti nebo velké drápy na předních končetinách baryonyxe, dinosaura s protáhlou krokodýlí tlamou, k lovu ryb.
Nedávná vědecká studie se zaměřila na drápy dvou příbuzných skupin - alvarezsaurů a therizinosaurů, kteří se však vyvinuli zcela odlišnými směry. Alvarezsauři byli opeření, ptákům podobní drobní dlohounozí dinosauři se zakrnělými předními končetinami s jedním krátkým drápem. Opeření byli také therizinosauři, ti však dosahovali mnohem větších rozměrů - od velikosti člověka, až po 5 metrů vysokého jmenovce této skupiny - therizinosaura. Na rozdíl od svých bratranců však jejich drápy byly velmi dlouhé a mohly mít až 50 centimetrů na délku. Obě skupiny dinosaurů patřily mezi teropody - dvounohé, převážně masožarvé dinosaury blízce příbuzné s ptáky, existovaly zde však i býložravé a všežravé výjimky.
K čemu tito dinosauři používali své natolik odlišné drápy, bylo pro odborníky dlouhou dobu záhadou. Pomocí nové metody, během níž byly vytvořeny trojrozměrné počítačové modely drápů, u kterých byly nastaveny hodnoty pro zátěž a tlak a porovnány s drápy současných zvířat, se jim však do této záležitosti podařilo vnést více světla.
Ukázalo se, že alvarezsauři používali své drobné přední končetiny k rozhrabávání mravenišť a termitišť, jejichž obyvateli se živili. V této činnosti jim pomáhaly také silné prsní svaly, které umožnují dnes jejich ptačím příbuzným létat.
Naopak therizinosauří drápy, navzdory tomu, co bylo vidět ve filmu Jurský svět: Nadvláda (2022) a dokumentu Obří dráp (2003), byly poměrně křehké a k boji se příliš nehodily. Zato byly výbornou pomůckou k přitahování si vysoko rostoucích větví stromů s listím, které sloužily jako jeho hlavní zdroj potravy. Zároveň mohly sloužit během námluv k upoutání pozornosti samic, podobně jako paví ocas nebo k odstaršení konkurence a dravců.
Věda a technologie zatím sice nedokáží přivést dinosaury zpět k životu, ale mohou nám ukázat, jak tito tvorové žili. Dokonce i ti, které v dnešní době nelze k ničemu přirovnat. Avšak pomocí pokročilých technologií lze simulovat fukčnost jejich tělních částí na základě principů inženýrství a biomechaniky. Tato studie velmi dobře ukazuje, jak přírodní výběr pro určitou funkci může vést k výskytu některých velmi zvláštních forem živočichů.
Zdroj obrázků: wikipedia.org
